Uherský šlechtic slovenského původu byl plným jménem Matúš Móric Michal František Serafín August Beňovský. Narodil se 20. září 1746 ve Vrbovém u Piešťan a celý jeho život byl tak neuvěřitelně dobrodružný, že by vydal dokonce na několik románů. I z toho důvodu ho někteří dodnes považují za vymyšlený, nebo minimálně přikrášlený.
Postava tvořící dějiny
K téměř mytologizaci jeho života přispívá i skutečnost, že zemřel v nedožitých 40 letech. Jako první Evropan se plavil severním Pacifikem, byl francouzským generálem, přátelil se s americkými otci zakladateli a kraloval Madagaskaru. „Beňovský jako neznámý 26letý cizinec si získal plnou důvěru francouzského krále, který ho jmenoval velitelem na Madagaskaru,” konstatuje o jeho životě pro Slovo britskej kolumbie historik a diplomat Miroslav Musil.
Počátek ve vězení
Beňovského život se dostal do solidních “obrátek”, když se v roce 1786 zapojil do polského národního hnutí a protestoval tak proti ruské intervenci v rámci Barské konfederace. Rusové ho zajali a intervenovali v Kazani. Pak byl poslán do vyhnanství na Kamčatku, kde se ovšem rychle projevil jako vůdčí osobnost. Navíc prokázal schopnost nepodléhat beznaději.
Zakrátko zorganizoval vězeňskou vzpouru, zmocnil se ruské lodi a s další osmdesátkou vězňů se vydal na neuvěřitelnou pouť severním Pacifikem. Zkrátka vývoj jako z Verneova románu. Prozkoumal tak jako první Evropan západní pobřeží Aljašky, Aleutské ostrovy i ostrov svatého Vavřince. To vše několik let před Jamesem Cookem.
Přes Japonsko do Macaa
I v případě zkušeného námořníka by šlo o velký výkon, a tím Beňovský rozhodně nebyl. Prošel Japonskem, kde zanechal stopu i v podobě korespondence s tamními Holanďany. Nakonec se dostal až do portugalského Macaa.
Francouzská mise
Roku 1772 ho osud zavál do Paříže, kde silně zapůsobil na krále Ludvíka XV. Panovník jím byl tak okouzlen, že mu svěřil důležitou misi vedoucí na Madagaskar. Měl tam totiž založit francouzskou vojenskou i obchodní základnu. Móric proto nelenil a na čtvrtém největším ostrově světa začal budovat infrastrukturu, přístavy, cesty, nemocnice a dobře se seznámil s místními lidmi.
Král Madagaskaru
Zcela klíčový byl kritický postoj vůči obchodu s otroky, otrokářům nabízel hlavně suroviny. Právě tato ochrana mu zajistila přízeň kmenových náčelníků. Ti ho pak 1. října 1776 na planině Mahevelou vyhlásili za ampansakabeho, tedy nejvyššího krále. „To je otázka. Když ho porovnáme v tehdejšími evropskými panovníky, tak takovým monarchou určitě nebyl. Důležité ale je, že ho místní akceptovali jako svou ochranu a arbitra,” konstatuje pro Denník N Vladimír Dudlák, předseda Móricova sdružení.
Amerika, smrt a odkaz
Beňovský měl talent cestovat po světě a rychle se seznamovat s významnými osobnostmi. Zahrnovalo to i rodinné přátelství s Benjaminem Franklinem, skrze kterého se v roce 1782 dostal až k Georgi Washingtonovi. O dva roky později se podruhé vydal na Madagaskar, teď už bez francouzské podpory.
Jeho přítomnost ale Francouze znepokojila a vyslali po jeho stopách snipery. Beňovský tak zemřel 23. května 1786 při překvapivém útoku. Jeho Paměti se staly světovým bestsellerem, příběh jeho života si nárokuje hned několik zemí, Slovensko, Maďarsko i Polsko. Bez ohledu na realitu si jeho postava zaslouží větší známost.

Před 73 lety otřásla světem Operace Hurricane. Tak Británie odpálila svou první atomovou bombu
Zdroje: Moricbenovsky, Dennikn, Dobrodruh, SlovoZBrittskejKolumbie