Bývalá dětská hvězda Tomáš Holý se natrvalo zapsal do paměti diváků jako bezprostřední rošťák s jiskrou v oku. Sláva a filmový svět ho však ještě před pubertou unavily, a proto se rozhodl pro úplně obyčejný život studenta práv. Kolem jeho předčasného odchodu však koluje řada nepravdivých mýtů. Skutečný příběh osudného březnového večera je mnohem prostší a smutnější.
Útěk z filmového světa
Tomáš Holý s herectvím skončil už ve třinácti letech. Obrovská popularita ho vyčerpávala a pozornost veřejnosti mu nebyla příjemná. „Do televize mu chodily tuny dopisů, holky prosily o autogram. Nejdřív jim fotku podepisoval, ale pak ho to přestalo bavit a dělala to za něj maminka,“ prozradil kamarád Ota Kars v rozhovoru pro deník MF Dnes.
Místo kariéry před kamerou dal Holý přednost studiu na gymnáziu a později na právnické fakultě. Spolu s maminkou žil v malém dvoupokojovém bytě v pražských Nuslích. Peníze za natáčení mu babička ukládala na vkladní knížku. Na konci léta roku 1989 ho kamarád ze školy seznámil se začínající zpěvačkou Lucií Bílou. „Byl to absolutní rebel. Jednou jsem před ním řekla, že ani nemám jeho fotku, a on vyrval obrázek rovnou z občanky,“ dodala zpěvačka s úsměvem.
Pár spolu prožíval turbulentní události sametové revoluce. Po otevření hranic student vybral své dětské úspory a koupil strýci vysněnou letenku do Ameriky.
Falešná zpráva o tragédii
Zvláštní stín nejistoty okolo Tomáše Holého se objevil už pár dní před skutečnou tragickou událostí. Mezi lidmi se začala šířit falešná informace o tom, že bývalý dětský herec zahynul při autonehodě pod vlivem alkoholu. Zpráva se dostala až k jeho bratranci na vojně v pražské Ruzyni. Vyděšený voják tehdy okamžitě volal k Holým domů. Telefon zvedl samotný Holý a fámu s klidem vyvrátil.
„Nic mi není, to je nějaká fáma. Za týden se uvidíme,“ uklidňoval tehdy příbuzného a slíbil mu setkání hned po víkendu, který plánoval strávit s přáteli na chalupě. Chtěl mu tam poprvé představit svou novou přítelkyni. K tomuto setkání už bohužel nikdy nedošlo.
Osudné rozhodnutí na silnici
Ve čtvrtek 8. března 1990 vyrazila parta studentů na prodloužený víkend do Polevska nedaleko Nového Boru. Večer se usadili v místní hospodě. Z domluvy s hostinským vyplynulo, že si mohou pustit vlastní hudbu. Holý se proto nabídl, že dojde na chalupu pro radiomagnetofon. Kamarád mu půjčil klíčky od své červené Škody 120, aby se zpátky nemusel s těžkým přístrojem trmácet pěšky.
Po večeři si Holý na klíčky v kapse vzpomněl. S kamarádem se vydali na krátkou projížďku směrem ke Kytlici. Na poloviční cestě v naprosté tmě a vlezlém počasí si Holý uvědomil nesmyslnost tohoto nápadu. Auto otočil a vracel se zpět. V prudkém klesání před ostrou zatáčkou šlápl na brzdu. Vůz dostal na kluzké vozovce přetáčivý smyk a narazil bočním sloupkem přímo do stromu.
Pravda místo smyšlenek
Náraz měl naprosto fatální následky. Holý utrpěl zlomeninu vazu a zemřel okamžitě na místě. Jeho spolujezdec vyvázl z hrozivě vypadající situace jen s natrženým obočím a pár oděrkami. Záchranka na místo nehody nikdy nedorazila, zraněného kamaráda odvezl do nemocnice náhodný řidič.
Bulvární tisk si později celou událost po svém přibarvil. Stránky novin plnily nepravdy o čelním nárazu, spolujezdci letícím skrz přední sklo i marném boji o život v sanitce. Žádné divoké večírky a zběsilé jízdy v opilosti se osudného večera nekonaly. Tragédii způsobilo vyloženě jen jedno špatné rozhodnutí na zrádné noční silnici.
Tomáše Holého připomene komedie Prázdniny pro psa v neděli odpoledne na stanici Nova a ve středu vpodvečer na programu Nova Cinema.
