První máj zůstává v české kotlině opředený mnoha letitými pověrami a magickými rituály. Původ zvyku líbat ženy pod kvetoucími stromy sahá podle historiků až do starověkých oslav jara a plodnosti. Dnešní podoba prvního máje neboli svátku zamilovaných se formovala teprve počátkem 20. století. Hrozba uschnutí nepolíbených žen představuje pouze úsměvný lidový mýtus.
Antické kořeny a chemie vášně
Historické prameny zasazují prapůvod jarního veselí do období antického Říma během oslav bohyně Flóry. Tehdejší společnost si tento čas spojovala s probouzející se přírodou a lidé věřili v přímý vliv kvetoucích stromů na lidskou plodnost. Dnešní medicína pohlíží na milostné rituály čistě pragmatickým pohledem skrze produkci hormonů štěstí. Fyzický kontakt rtů okamžitě vyplavuje do těla obrovské dávky oxytocinu a dopaminu.
Ochrana před zloději stromů
Pevnou součást květnových oslav tvoří dodnes stavění vyzdobených jehličnanů na vesnických návsích. Místní mládenci v minulosti vztyčovali menší ozdobené břízky přímo pod okny svých vyvolených dívek. Zamilovaní stavitelé museli následně svůj výtvor celou noc urputně hlídat před agresivními nájezdy cizí konkurence z okolních vesnic. Právě za tuto namáhavou noční stráž dostávali mladí muži od dívek sladkou odměnu v podobě polibku.
Smrtící hrozba jarních sňatků
Oblíbený měsíc lásky představoval paradoxně pro naše předky naprosto nevhodný termín pro uzavření sňatku. Pověry o brzké smrti v rodině čerstvých novomanželů pramenily z mimořádně drsné reality tehdejšího venkovského života. Provdaná žena velmi rychle otěhotněla a vzápětí nastoupila k fyzicky zničující dřině na letních polích. Obrovská námaha často vedla k tragickým potratům nebo trvalému poškození zdraví matky. Nynější romantické představy o krásných veselkách těžce narážejí na někdejší krutý boj o holé přežití.
Zimní porody a asijská stopa
Kritické situace nastávaly i v případech úspěšného zvládnutí letní úrody na statcích. Porod totiž následně vycházel přesně do nejmrazivějších únorových dnů s teplotami hluboko pod bodem mrazu. Chudé rodiny trpěly nedostatkem ušetřených zásob a matky rodily ve sněhových závějích zcela bez pomoci tehdejších odborníků.
Zcela odlišný přístup k jarním stromům naopak staletí udržují obyvatelé Japonska. Tamní kultura uctívá kvetoucí sakury vizuálně a milovníci přírody pořádají pod rozložitými větvemi obrovské rodinné pikniky.
