Poušť Nazca vydala tajemství. Umělá inteligence našla to, co lidé 100 let neviděli

Lidé po té vyprahlé zemi chodili celá staletí. Letci nad ní kroužili desítky let a hledali odpovědi. Přesto peruánská planina Nazca celou dobu skrývala stovky obrazců, které lidskému oku zůstaly neviditelné. Mlčení pouště prolomila až moderní technologie. Japonský tým s pomocí umělé inteligence odhalil za pouhý půlrok to, co archeologům trvalo skoro celé minulé století.

REKLAMA

Je to místo, kde se historie potkává s absolutním suchem. Oblast Nazca, rozprostírající se na necelých dvou tisících kilometrech čtverečních, je archeologický unikát. Prakticky zde neprší a horký vzduch funguje jako neviditelný štít proti erozi. Právě díky těmto extrémním podmínkám přežily obří kresby v terénu neboli geoglyfy, celá tisíciletí.

Zatímco svět zná ikonického kolibříka nebo pavouka, které ve 30. letech minulého století objevili piloti, v písku se skrývalo mnohem víc. A nebylo to nic pro slabé povahy. Nový výzkum odhalil výjevy, které mrazí: useknuté hlavy, obětní rituály a podivné postavy lemující staré cesty.

Technologický triumf

Japonský archeolog Masato Sakai z univerzity v Jamagatě zasvětil této oblasti velkou část kariéry. Od roku 2004 jeho tým pracně identifikoval 318 geoglyfů. Byla to mravenčí práce. Pak se ale rozhodl změnit pravidla hry a přizval na pomoc umělou inteligenci od IBM. Výsledek? Šokující.

Mezi zářím 2022 a únorem 2023, tedy za pouhých šest měsíců, systém identifikoval dalších 303 nových obrazců. Stroj dokázal v datech vidět vzorce, které lidský mozek v záplavě informací ignoroval. „Umělá inteligence výrazně urychluje proces objevování,“ uvedl Sakai v rozhovoru k novému objevu. Dodal, že žádný podrobný výzkum celé oblasti dosud neexistoval.

Model umělé inteligence analyzoval 1309 snímků ve vysokém rozlišení. To, co by týmu vědců trvalo desítky let, zvládl algoritmus s děsivou efektivitou. Nejde přitom jen o čáry v písku. Jde o okno do myšlení civilizace, která zmizela dávno před naším letopočtem.

Krvavé rituály a useknuté hlavy

Nově objevené geoglyfy se liší od těch, které známe z pohlednic. Většina dříve známých obřích obrazců (tzv. čárové geoglyfy) zobrazuje divoká zvířata – kondory, velryby nebo opice. Nová várka, kterou pomohla najít AI, je jiná. Jde převážně o menší, tzv. reliéfní geoglyfy. A jejich obsah je temnější.

Podle studie celých 82 procent těchto reliéfních obrazců zobrazuje lidské motivy nebo domestikovaná zvířata, jako jsou lamy. Třetina z nich však zachycuje něco mnohem brutálnějšího – useknuté lidské hlavy.

Podle Sakaie mají tyto motivy jasnou souvislost s lidskými oběťmi, které byly běžnou součástí tehdejších náboženských rituálů. Civilizace Nazca nebyla jen o uctívání přírody, ale také o krvi a usmiřování bohů v drsném prostředí.

Zprávy pro poutníky

Zásadní otázkou vždy bylo, pro koho byly tyto obrazce určeny. Zatímco obří linie jsou nejlépe vidět z nebe (což živilo teorie o mimozemšťanech), nově objevené menší reliéfy měly jiný účel. Byly to značky. Billboardy starověku.

Mnoho z nich se nachází podél starých poutních cest vedoucích do Cahuachi, což bylo hlavní ceremoniální centrum té doby. Poutníci, kteří směřovali k chrámu, míjeli tyto výjevy doslova na dosah ruky. „Geoglyfy sloužily jako zastávky pro poutníky. Čárové obrazce je provázely po celé jejich cestě, zatímco reliéfní byly umístěny přímo vedle stezek,“ vysvětlil Sakai.

Zatímco velké obrazce zvířat pravděpodobně sloužily ke komunitním rituálům, kde lidé ničili keramiku na linkách obrazce, menší reliéfy fungovaly jako vizuální doprovod pro jednotlivce či malé skupiny kráčející pouští. Ať už sloužily jako varování, modlitba nebo orientační bod, jejich poselství přečkalo dva tisíce let, aby ho nakonec přečetl počítač.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (english.elpais, britannica, whc.unesco, novinky, youtube).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Výbuch na Sibiři vyvrátil miliony stromů, ale kráter po něm nezůstal. Záhada trvá už přes sto let

Před 118 lety explodovalo nad sibiřskou řekou Podkamennaja Tunguska neznámé těleso. Výbuch zničil miliony stromů, nezanechal ale žádný kráter.

Záchranáři se v roce 2013 potopili k vraku pro těla mrtvých námořníků. Jeden z nich je ve tmě chytil za ruku

Lodní kuchař Harrison Okene strávil šedesát hodin v potopeném vraku třicet metrů pod hladinou oceánu. Záchranáři ho našli při hledání mrtvých těl.

Dolský mlýn z Pyšné princezny skrývá temnou historii. Mlynář přežil dvě přepadení a s místem se pojí i stará legenda

Dolský mlýn v Národním parku České Švýcarsko nezná jen pohádky. Historie ukrývá ozbrojená přepadení, poválečné rabování i místní nevěstinec.

Mniši odmítali honosné dubové truhly. Staletá těla zde odolávají rozkladu díky důmyslnému větrání

Kapucínská hrobka v Brně ukrývá fascinující podívanou. Důmyslný systém větrání zachoval těla mnichů po staletí v neporušeném stavu bez použití jakékoliv chemie.

Na soše svatého Václava pracoval sochař desítky let. Tvář na pražské soše ve skutečnosti patří úplně jinému muži

Slavný pražský pomník svatého Václava nenese skutečnou tvář českého knížete. Sochař Josef Václav Myslbek využil jako předlohu obličej svého kolegy.

Na štítu šumavského kostela se znovu objevuje ženská tvář. Místo inspirovalo Erbena ke Svatební košili

Kostel svaté Máří Magdaleny ve Velharticích a přilehlý hřbitov inspirovaly Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile ze známé sbírky Kytice.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA