Je to přesně jedenáct let, co se svět probudil do zprávy o zmizelém letadle v Indonésii. Let AirAsia QZ8501 měl být rutinní cestou za oslavami konce roku, ale skončil na dně moře. Vyšetřování později odhalilo mrazivou pravdu, nešlo o terorismus ani extrémní počasí, ale o nepochopitelný zkrat posádky, která bojovala s vlastní technikou. Na palubě zahynulo všech 162 lidí.
Rutina se změnila v boj o život
Ráno 28. prosince 2014 odstartoval Airbus A320 z indonéské Surabaje směrem do Singapuru. Na palubě seděly desítky rodin, které se těšily na dovolenou. Kapitán Iriyanto, bývalý vojenský stíhač, a francouzský první důstojník Rémi Plesel zpočátku řešili jen běžné bouřky nad Jávským mořem. Požádali o změnu výšky, ale řídící věž jim kvůli hustému provozu nevyhověla hned. Skutečný problém však číhal uvnitř letadla.
Stroj opakovaně hlásil poruchu omezovače výchylky směrovky. Šlo o závadu elektroniky, která se na tomto konkrétním letadle objevila už poněkolikáté, ale údržba ji nikdy trvale nevyřešila. Piloti problém znali a zpočátku ho řešili podle manuálu, resetem systému. Když se však chybová hláška objevila počtvrté, kapitánovi došla trpělivost. Rozhodl se pro nestandardní krok, který spustil řetězec fatálních událostí.
Osudný restart za letu
Místo dalšího resetu přes tlačítko se kapitán Iriyanto zvedl ze sedačky a vytáhl jističe palubních počítačů (FAC) umístěné na stěně za ním. Chtěl systém restartovat „natvrdo“, stejně jako to viděl dělat mechaniky na zemi. Jenže to udělal za letu. Tímto krokem okamžitě vyřadil autopilota a odpojil i ochranné systémy letové obálky, které brání letadlu v nebezpečných manévrech.
Stroj sebou trhl a začal se naklánět. Řízení převzal méně zkušený kopilot Plesel, který na náhlou změnu reagoval zmatečně a instinktivně přitáhl řídící páku k sobě. Letadlo začalo prudce stoupat, což při ztrátě rychlosti vedlo k jedinému možnému konci, pádu. V kokpitu se rozezněly alarmy, ale posádka už situaci neměla ve svých rukou.
Táhni dolů!
Záznam z černé skříňky později odhalil totální komunikační chaos. Kapitán se snažil kolegu usměrnit, ale v panice volil nesmyslné pokyny. „Pull down, pull down (Táhni dolů),“ křičel Iriyanto opakovaně. Tento příkaz je v letectví protimluv, „táhnout“ znamená zvedat nos letadla nahoru, zatímco „dolů“ znamená klesat. Francouzský pilot, vystresovaný situací, si zřejmě vybral první část pokynu a páku stále držel přitaženou.
Airbus vystoupal do výšky 38 500 stop, kde ztratil vztlak a začal padat jako kámen rychlostí přes šest kilometrů za minutu. Vyšetřovatelé později potvrdili, že piloti táhli za řízení proti sobě, čímž se jejich zásahy navzájem rušily. Počítač sčítal jejich pohyby a výsledkem byla nečinnost kormidel v kritické chvíli. Pád trval několik minut, během nichž letadlo dopadlo na hladinu moře.
Noční můra šéfa aerolinek
Šéf AirAsia Tony Fernandes se k tragédii postavil čelem a okamžitě odletěl na místo. „Omlouvám se, byli v mém letadle a musím za to převzít odpovědnost,“ řekl tehdy médiím. Později přiznal, že pro něj nehoda představuje „nejhorší noční můru každého ředitele aerolinek“.
Vyšetřování definitivně vyloučilo cizí zavinění. „Neslyšeli jsme hlasy žádných jiných osob než pilotů. Žádné zvuky střelby nebo výbuchů,“ uvedl vyšetřovatel Nurcahyo Utomo, čímž utnul spekulace o terorismu. Tragédie QZ8501 tak zůstává mementem, jak může banální technická závada v kombinaci s lidskou chybou zničit životy stovek lidí během okamžiku.
