Před 35 lety převzal Občanské fórum Václav Klaus. Byl to začátek konce revolučního hnutí

V říjnu 1990 se Občanské fórum, symbol sametové revoluce, dostalo na křižovatku. Do čela hnutí byl zvolen Václav Klaus. Byl to okamžik, který nastartoval jeho přeměnu v klasickou politickou stranu. A taky konec jedinečného občanského spojenectví.

Když se lidé spojili

Listopad 1989. V ulicích bylo rušno. Studenti, herci, disidenti a běžní lidé chtěli změnu. Dva dny po zásahu na Národní třídě se pak v pražském Činoherním klubu sešlo několik desítek lidí a vzniklo Občanské fórum. Nikdo tehdy neměl plán, všechno bylo jedna velká improvizace.

„Koho jsme sehnali během toho víkendu, ten tam prostě přišel,“ vzpomínal Alexandr Vondra pro ČT24. Toto hnutí mělo být pro všechny, kdo tehdy nesouhlasili s režimem. Heslo „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“ vystihovalo přesně, co tehdy lidé cítili. Že je třeba držet při sobě.

Fórum vedl Václav Havel, jehož klid a schopnost domluvit se i s odpůrci z něj udělaly přirozeného lídra. Právě OF začalo jednat s komunisty, volalo po svobodných volbách a podílelo se na sestavení nové vlády. V červnu 1990 pak vyhrálo první svobodné volby s obrovskou převahou.

Čím víc svobody, tím víc názorů

Jenže jak revoluční nadšení pomalu sláblo, začaly se objevovat rozdíly v pohledu na to, co dál. Uvnitř Občanského fóra se objevily různé proudy. Jedni chtěli zůstat širokým hnutím bez ideologie. Druzí volali po jasném programu a vedení.

Jedním z těch, kdo prosazovali změnu, byl tehdejší ministr financí Václav Klaus. Měl jasnou představu o ekonomických reformách a taky politický instinkt. Jeho styl byl úplně jiný než u Havla. Méně poetiky, víc čísel, víc razance.

14. října 1990 se konal sněm OF, který měl zvolit nového předsedu. Proti Klausovi stál Martin Palouš, filozof a havlovec, spíš symbol původních ideálů. Jenže Klaus měl podporu regionů. Zvítězil s přehledem. Dostal 115 ze 167 hlasů.

Konec jednoho snu

Klausovo vítězství bylo začátkem nové éry. Levice a příznivci „nepolitické politiky“ z OF postupně odcházeli. Hnutí se štěpilo. Vznikaly nové strany – ODA, Liberální demokraté, a nakonec dvě hlavní: Občanská demokratická strana (ODS) Václava Klause a Občanské hnutí vedené Jiřím Dienstbierem.

Poslední sněm Občanského fóra v únoru 1991 už probíhal v atmosféře rezignace. Hnutí, které spojilo národ v nejtěžší chvíli, se změnilo v prázdnou skořápku. Oficiálně zaniklo o rok později.

„Občanské fórum se stalo nevypočitatelným politickým subjektem,“ prohlásil tehdy Klaus. Prezident Havel to bral jako realitu. Doba si žádala politické strany a profesionální vedení. I tak, v té krátké chvíli na přelomu let 1989 a 1990, se stalo něco výjimečného. Lidé, kteří se nikdy předtím neznali, stáli bok po boku. Společně věřili, že spolu dokážou změnit svět.

Zdroj: ČT24, Plus.Rozhlas.cz

Mohlo by vás zajímat:

Kariéru Karla Högera drtila totalita i čistky. Po smrti herce zkoumali jeho lebku