Třetí říše po sobě zanechala spoustu viditelných či aspoň zřetelných věcí. Krom toho se s ní pojí také mnohem větší počet zkazek, historek, legend a „zaručených“ zpráv. Jednou z nich je tzv. štěchovický poklad. Údajná součást pokladů Třetí říše měla být ke konci druhé světové války přepravována z Berlína přes Madrid do Argentiny. Skončil prý kdesi u Štěchovic.
Co to má být?
Celek měl obsahovat 540 beden dokumentů, zlata, cenností a dalších položek. Součástí mohla být i originální smlouva Ribbentrop-Molotov nebo legendární Jantarová komnata. Po roce 1989 po ní bez výsledku pátral nespočet dobrodruhů.
Legenda původu
Už počátkem roku 1945 bylo Německu jasné, že válku prohráli. Velení se tak celkem nepřekvapivě snažilo ulít a schovat majetek. Štěchovický poklad nebyl určitě jedinou takovou snahou, dle legend se právě tato zásilka 540 beden dostala na území Protektorátu. Skrytí měl na starosti plukovník Emil Klein, velitel ženijní školy SS v Hradištku.
Ten nechal bedny přesunout k připravené štole, kde je zakopali a zamaskovali francouzští a ruští zajatci z blízkého koncentračního tábora. V zájmu utajení je pak stráže postřílely. Strážné pak zastřelil sám Klein a jeho pobočník Steig.
Zájem mocností
Ještě v roce 1945 se o věc začaly zajímat nejmocnější armády světa. V květnu se tak na místo jako první dostali Američané. Oficiálně šlo o zajištění místního pořádku, skutečné rozkazy však mohly být odlišné. Dle spekulací mohla o pokladu vědět už tehdejší OSS, tedy předchůdce dnešní CIA.
Oficiální úřady samozřejmě nikdy nepotvrdily, že by na místě cokoli nalezly, veškeré odlišné zprávy jsou nepotvrzené, a tudíž na úrovni dohadů. Po USA přišli Sověti, kteří místo naprosto uzavřeli, povolali specialisty a podzemí pečlivě zkoumali. Výsledek není dodnes jasný.
Éra hledání a hledačů
Po revoluci se pátrání po údajném nacistickém zlatu a dokumentech stalo jednou z největších záhad a tajemství naší historie. Nejznámějším hledačem byl rodák z obce Kovářská na Chomutovsku Helmut Gaensel. O jeho vyzvednutí jednal s úřady už v roce 1968, po změně režimu ale Československo opustil.
Zatímco v Jižní Americe pátral po nacistických prominentech nebo jejich potomcích, byl aktivní i druhý známý hledač, Josef Mužík. Ten na toto téma napsal knižní trilogii. Po dlouhých rocích pátrání prohlásil, že v okolí Štěchovic je sedm možných úložišť pro věc takového objemu a zbývají prozkoumat ještě tři.
Helmutova smyšlenka
Gaensel se s Kleinem seznámil poté, co si Československo nacistu vyžádalo ze Západu a ten byl za válečné zločiny v roce 1948 odsouzen na 20 let vězení. Právě Gaensel poslouchal jeho historky o tajných dokumentech. Historky později rozšiřoval a vlastně z nich vytvořil onen štěchovický poklad. „Klein nemluvil o zlatu ani nikdy nepoužil slovo poklad. S tím jsem začal já,“ přiznal Gaensel v roce 2022 pro Seznam Zprávy.
Jedním z klíčů měla být údajná Kleinova mapa se záhadnými značkami, které ale namaloval právě Helmut. Příběh o pokladu se tak stal nejdříve vábničkou pro Státní bezpečnost, později i pro mnoho sponzorů a nadšenců. Ti Gaenselovi dlouhé roky financovali průzkumy a pátrání. „Jednou za rok nás sezval do Štěchovic, kde nás bohatě pohostil. Pak ukázal kus prkna s nějakým znakem SS a říkal, že už je blízko,“ vzpomíná pro Seznam Josef Klíma.
Zdroje: SeznamZpravy, Wikipedia, Blesk, iDnes
