Rok 1917 obrátil carské Rusko vzhůru nohama. V Petrohradu padl car a vlády se ujala prozatímní vláda. V Kyjevě toho Ukrajinci využili. Začali mluvit o vlastní správě. Vznikla Centrální rada, v jejímž čele stál Volodymyr Vynnyčenko. Zpočátku šlo jen o autonomii v rámci Ruska. Ale když v listopadu převzali moc bolševici, bylo jasné, že na společném soužití se nedá stavět.
Když padne car, všechno se může změnit
Byl rok 1917 a v Rusku se všechno rozpadalo. Car byl pryč, v ulicích Petrohradu vypukla revoluce. V Kyjevě mezitím sílil pocit, že přišel čas postavit se na vlastní nohy. Ukrajinská centrální rada, vedená spisovatelem Volodymyrem Vynnyčenkem, vyhlásila autonomii. Zatím ještě jako součást nové Ruské republiky. Jenže pak přišli k moci bolševici. A bylo jasné, že s nimi se na ničem domluvit nedá.
Právě 20. listopadu 1917 vydala Centrální rada takzvaný Třetí univerzál – veřejný manifest, ve kterém vyhlásila Ukrajinskou lidovou republiku. Zatím jako součást budoucího „demokratického Ruska“. Jenže už o dva měsíce později se karta obrátila. Rudá armáda útočila, v Kyjevě se střílelo a 22. ledna 1918 vyhlásila Ukrajina plnou nezávislost.
Pomoc z Německa a vláda, která nepřežila
Situace byla zoufalá. Bolševici postupovali a Ukrajina potřebovala spojence. V únoru 1918 tak podepsala s Německem Brestlitevský mír. Získala ochranu, ale i dozor. Německá vojska rychle vyčistila území od bolševiků, ale zároveň si začala diktovat podmínky.
Přišel převrat. Do čela země se dostal konzervativní hejtman Pavlo Skoropadskyj, který vládl tvrdě, v zájmu německých zájmů. Omezil sociální reformy, vrátil půdu šlechtě, povolal úředníky z carských dob. Lidé protestovali. Rolníci povstali. A když Německo začalo prohrávat válku, karta se obrátila podruhé.
Na podzim 1918 hejtman abdikoval. V zemi převzal moc tzv. Direktoriát, vedený Symonem Petljurou. Měl podporu lidu, část armády i naději, že to tentokrát vyjde. V lednu 1919 dokonce došlo k symbolickému sjednocení dvou ukrajinských republik – západní a východní.
Válka, pád a exil
Naděje ale dlouho nevydržela. V únoru 1919 bolševici znovu ovládli Kyjev. Ukrajina se rozpadla na válečné zóny. Každý bojoval s každým… Bolševici, bělogvardějci, Poláci, anarchisté i partyzáni. Docházelo k masakrům, rabování i pogromům. Řád přestal existovat.
Definitivní tečku přinesl až Rižský mír v roce 1921. Ukrajina byla rozdělena mezi Polsko a sovětské Rusko. Symon Petljura a další představitelé utekli do exilu. V Paříži založili exilovou vládu, která formálně přežila až do roku 1992. Petljura sám byl v roce 1926 zavražděn v ulicích Paříže, údajně agentem sovětské tajné služby
Dnešní Ukrajina navazuje na tehdejší republiku nejen symbolicky. Převzala její hymnu, vlajku i datum 22. ledna jako Den jednoty.
