Sopky neboli vulkány má našinec obvykle spojeny spíše s exotickými oblastmi, ve středu Evropy o nich ani moc neuvažujeme. Jsou pro nás vlastně reálně něčím cizím, čehož exploze se dějí „tam venku“. I u nás se ale nacházejí dokonce desítky vyhaslých sopek. A některé z nich byly z geologického vnímání času aktivní ještě poměrně nedávno. Kde na ně narazíte?
Nejmladší sopky
Na území republiky se dnes nachází asi 62 sopek. Nejmladší z nich, Železná hůrka na Chebsku, chrlila lávu ještě před 170 tisíci lety. Z pohledu geologie měřící čas v milionech jde tedy o okamžik. Tyto geologické útvary totiž formovaly takové oblasti jako proslulý Český ráj a dodnes naši krajinu ovlivňují.
Jen 15 kilometrů od Železné hůrky je Komorní hůrka, obě jsou sopečnými miminky. „Pokud jejich erupci tehdy skutečně sledovali lidé, byli jistě překvapeni, když to začalo soptit,“ podotýká Jan Mrlina z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Bohatá vulkanická historie
Ač to zní možná překvapivě, vulkanická činnost na našem území byla nadmíru bohatá. I Akademie věd ČR potvrzuje, že sopky tu vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let. To už je trochu vzdálenější doba. Tehdy vznikly kopce jihozápadních Čech, vulkanické pruhy a stopy se táhnout od Kdyně až na území Mělníku. A lidé kolikrát ani nevědí, že jde o vyhaslé sopky, proto je berou jako exotiku.
Nejčilejší byla sopky ve třetihorách, tedy období 66 – 2,5 milionu let, to se týkalo hlavně západních Čech.
Oherský rift
Jedna z nejdůležitějších sopečných oblastí u nás je tzv. oherský rift, taková sopečná dálnice. Jde o pás dlouhý 280 kilometrů sahající od severu Čech až k Chebu. Rift je vlastně zlomem, kde rozpínáním zemské kůry vzniká místo pro průnik magmatu na povrch.
Doupovské hory
Ty jsou naším největším stratovulkánem, který střídal lávové proudy a mračna popela. Plocha 1 200 kilometrů čtverečných vznikla v místě střetu oherského riftu a jáchymovského zlomu. Doupovské hory vznikly v polovině třetihor, tedy před 40 až 18 miliony let.
České středohoří
To je velmi složitým vulkanickým komplexem. Působením eroze pak zůstaly jen zbytky přírodních drah vulkánů a další systémy skryté už pod povrchem. Nezachovaly se nám originální sopečné kužele ani další povrchové projevy.
Národní sopka
Samozřejmě nemůžeme zapomenout na památnou horu Říp, která byla ve své době o poznání mohutnějším vulkánem než výše zmíněné nejmladší sopky. Více explodoval, než vyléval žhavou lávu. Bylo to před 25 miliony let, kdy ještě nebyli lidé. Pokud ano, určitě by okamžitě „vyklidili pole“.
Moravské sopky
Na jihozápadu a severu Moravy najdete menší centra sopek kolem Bruntálu, Opavy, Ostravy a Uherského Brodu. Nejmladší jsou ty u Bruntálu, zajímavé útvary jsou také Venušina sopka nebo Uhlířský vrch.
Současnost?
Bohudík tu nemáme žádné aktivní „kusy“, sopečná činnost se ale projevuje stále. Okolí Chebu i Karlových varů se stále chvěje, jde o seismologický nejčilejší místa. Jsou to hlavně dlouhé série rychlých po sobě jdoucích slabších otřesů. Pozůstatkem vulkanismu u nás jsou také minerální a termální prameny. Sopečné činnosti tak vděčíme za většinu našeho lázeňství.
Zdroje: AVCR, Obnovitelne, EnviWeb, GWeb
.JPG){kind=link}