Monumentální barokní sídlo stojí několik kroků od těžební jámy. Zámek Jezeří představuje fascinující memento pohnuté historie. Kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů čelilo zkáze vlivem povrchové těžby uhlí. Dnes areál prochází obnovou a láká turisty na syrovou atmosféru.
Zlaté časy a strmý pád
Historie tohoto místa sahá do čtrnáctého století. Původní středověký hrad prošel renesanční přestavbou a získal finální barokní podobu. O architektonický rozkvět se postarali zástupci rodu Lobkowiczů. Pro významnou šlechtickou rodinu se komplex na svazích Krušných hor stal klíčovým sídlem.
Rozsáhlý areál zažil velkolepou éru i následné období zmaru. Zlom přišel s rozšiřováním lomu ČSA. Rypadla se zastavila necelých pět set metrů od hran zámeckých základů. Filmaři tuto surovou lokaci s oblibou využívají pro natáčení. V minulosti zde vznikaly scény temného seriálu Pustina, který dnes večer reprízuje ČT1.
Evropský unikát
Specifická poloha na rozhraní dvou odlišných světů přitahuje pozornost mezinárodních institucí. Státní zámek Jezeří se zapsal na seznam Sedmi nejohroženějších památek Evropy. Soupis pravidelně zveřejňuje organizace Europa Nostra. Barokní perla severních Čech tak získala naději na podporu.
Zapsání na zmíněný seznam přináší objektu výhody ve formě odborného poradenství i mediální propagace. Program se zaměřuje na záchranu cenných staveb. V minulosti tento tlak pomohl zachránit významnou synagogu v srbské Subotici. Ta dodnes ohromuje návštěvníky prvky uherského lidového umění.
Nominaci zámku iniciovala Asociace majitelů hradů a zámků s podporou Národního památkového ústavu. Do společnosti ohrožených skvostů se Jezeří zařadilo po bok dalších staveb. Patří mezi ně vládní budova v Oslu, pevnost v Bělehradu nebo toskánský hrad Sammezzano s jeho honosnou výzdobou.
Hana Krejčová
Dlouhé roky bez investic zanechaly na celém komplexu viditelné stopy. „Tam je těch věcí potřeba opravdu hodně. Zahrady, terasy, opěrné terasy okolo celého objektu. Teď se dělá divadelní sál, to je jeden z prvních, který se bude opravovat,“ uvedla kastelánka Hana Krejčová pro Radiožurnál.
Naďa Goryczková
Vliv těžebního průmyslu způsobil na zdivu i statice budov velké škody. „Rozsáhlá těžba uhlí na Mostecku zdevastovala krajinu i samotný zámek, když jsme objekt v polovině 90. let přebírali do správy, nacházel se v havarijním stavu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková před pár lety pro iRozhlas.
Odborníci zařadili Jezeří do strategického Národního investičního plánu. Přítomnost v prestižním evropském programu ohrožených památek navíc pomáhá oslovovat potenciální investory z privátního sektoru. Získané prostředky by mohly celou plánovanou obnovu výrazně zrychlit a zjednodušit.
Turisté mohou sledovat znovuzrození památky v reálném čase. Přístup k prezentaci neopravené stavby funguje na Jezeří úspěšně od roku 1996. Surovost obnažených zdí silně kontrastuje s opravenými částmi a vytváří neopakovatelný genius loci.
Zelený čtvrtek
Návštěvníci mají možnost prozkoumat areál s příchodem jara. Nová sezóna startuje o velikonočních prázdninách ve čtvrtek 2. dubna 2026. Během dubnových víkendů a svátků se brány otevírají v deset hodin ráno. Od května se provozní doba rozšiřuje na každý den vyjma pondělí.
