Bitva u Domažlic a „Ktož sú boží bojovníci“: Křižáci utekli dřív, než došlo na boj. Husité slavili největší vítězství

V srpnu 1431 se k Domažlicím blížila velká armáda, která měla jednou provždy zlomit odpor husitů. Místo bitvy ale přišel úprk. Křižáci v čele s kardinálem utekli z bojiště, a Čechy slavily vítězství, které změnilo směr dalších vyjednávání s církví.

REKLAMA

Západní Čechy jako další cíl. Křižáci se chystali ukázat sílu

Po letech neúspěšných výprav chtěla církev konečně získat kontrolu nad husitskými Čechami. Čtvrtá křížová výprava se začala formovat v létě 1431. Do čela se postavil braniborský markrabě, a také papežský legát Giuliano Cesarini. Právě ten měl hrát klíčovou roli při chystaném koncilu v Basileji.

Armáda, která čítala podle historiků až 100 tisíc mužů, se dala do pohybu z bavorské strany. Vojáci dorazili 1. srpna k Tachovu. Poté začali plenit okolní vesnice. Mířili dál k Plzni, nakonec změnili směr a vydali se k Domažlicím. Před nimi bylo kopcovité území s několika průsmyky. To považovali za dobré místo, odkud se dalo v případě potřeby rychle stáhnout zpět do Bavorska.

Husité vedení Prokopem Holým se zatím shromažďovali v okolí Berouna. Bylo jich méně, ale byli zvyklí na rychlé přesuny a společný postup. Za dva dny zvládli urazit 75 kilometrů a 14. srpna brzy ráno už byli na dohled od Domažlic.

Do bitvy nakonec nedošlo. Stačil zpěv a rachot kol

Křižácká armáda nestihla pořádně zaujmout bojové postavení. Část vojska se teprve přesouvala, jiní už chtěli ustoupit. Když se krajem začal šířit zvuk bubnů a známý husitský chorál „Ktož sú boží bojovníci“, vojáci znejistěli. Objevily se zprávy o blížících se Češích a v táboře vypukl zmatek.

Velitelé se pokusili přesunout část armády směrem ke Kdyni, aby si připravili únikovou cestu. Jenže místo klidného ústupu přišla panika. Jednotlivé oddíly se rozutekly a předsunutá pěchota zůstala bez podpory. I kardinál Cesarini musel prchnout, a to převlečený za obyčejného vojáka, bez klobouku, šperků i církevních listin.

Z bojiště tak nakonec zmizel nejen hlavní velitel, ale i většina armády. Husité se sice střetli s několika oddíly pěchoty, ale hlavní vítězství přišlo dřív, než došlo na větší bitvu. Do rukou Čechů padla vojenská výbava, zásoby i stovky vozů.

Domažlice rozhodly. Nejen na poli, ale i u jednacího stolu

Vítězství u Domažlic změnilo dosavadní postoj církve. Místo další výpravy přišla nabídka k jednání. Kardinál Cesarini uznal, že vojenská cesta nevede nikam, a otevřel husitům dveře na koncil v Basileji. Tam poprvé zazněly jejich požadavky veřejně, tedy svoboda kázání, přijímání pod obojí, omezení majetku církve a rovné tresty pro každého, bez ohledu na postavení.

A klobouk, který Cesarini ztratil při útěku, se stal symbolem celé porážky. Ještě dlouho poté byl vystaven v Praze před Týnským chrámem jako připomínka dne, kdy církevní vojsko nedokázalo odolat ani dřív, než se objevilo české vojsko v plné síle.

Zdroj: PrimaZOOM, husitstvi.cz, kudyznudy

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Vosy byly na planetě dříve než včely. V přírodě mají svoji zásadní roli

Vosy žily na naší planetě mnohem dříve než včely. Jak si staví svá papírová hnízda a proč celá kolonie nepřežije do dalšího jara?

První automobil ve střední Evropě: Präsident jel z Kopřivnice do Vídně 14,5 hodin, lidé u cesty se křižovali

Automobilka Tatra sestrojila 21. května 1898 vůz Präsident. Legendární jízda z Kopřivnice do Vídně trvala 14,5 hodiny a změnila dějiny dopravy ve střední Evropě.

Šlechtic Lomikar se smál Kozinovi přímo na šibenici. Do roka a do dne zkolaboval u poháru vína

Wolf Maxmilián Lamminger zemřel necelý rok po popravě Jana Sladkého Koziny. Dobová fakta a lékařské zprávy odhalují skutečnou příčinu jeho náhlého skonu v Trhanově.

Král Slunce žil v nepředstavitelném zápachu. Palác ve Versailles fungoval jako obří luxusní latrína

Versailles za vlády Ludvíka XIV. zářilo zlatem, ale páchlo fekáliemi. Absence toalet nutila šlechtu využívat chodby, závěsy i schodiště jako latríny.

Král Ludvík XIV. se koupal jen výjimečně. Hygiena Versailles měla úplně jiná pravidla než dnes

Nejmocnější muž Evropy se vodě raději vyhýbal. Proč lékaři považovali koupel za riziko a jak francouzský dvůr udržoval tělesnou čistotu bez mýdla?

Pravda o zkaženém chrupu královny Alžběty vyvrací zažitý mýtus o dehtu

Královna Alžběta I. propadla vášni pro luxusní cukr a její úsměv utrpěl nevratné škody. Jaký nesmyslný internetový mýtus se s tímto fenoménem dnes pojí?
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA