Psalo se 5. listopadu 1985, když českoslovenští kriminalisté otevřeli dřevěnou podlahu v jedné z kaplí na zámku v Bečově nad Teplou. Co našli uvnitř, jim vzalo dech. Ve vlhkém zásypu, obalený textiliemi a časem, ležel zlatem a drahokamy vykládaný relikviář z 13. století. Nešlo o ledajaký poklad. Právě objev relikviáře svatého Maura se dodnes řadí mezi největší nálezy 20. století na našem území. Jedná se o druhou nejcennější památku České republiky.
Z Belgie až do Bečova. Poklad, který měl zůstat skrytý
Relikviář svatého Maura pochází z první třetiny 13. století. Vyrobili ho ve Florennes, na území dnešní Belgie, pro tamní benediktinský klášter. Měl sloužit jako schránka pro ostatky čtyř světců – Maura, Jana Křtitele, Timoteje a Apolináře. Vzniklo tak výjimečné dílo románského zlatnictví, bohatě zdobené pozlaceným stříbrem, drahokamy, emaily a vzácnými gemami.
Po Francouzské revoluci zůstal relikviář stranou zájmu. Uložený mezi starým kostelním nábytkem postupně chátral. Nikdo o něj moc nedbal. Až v roce 1838 ho objevil a odkoupil šlechtic Alfréd de Beaufort. Nechal ho opravit na vlastní náklady a přivezl na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Tam se vzácná památka uchovávala dalších sto let, než ji na konci války potkal další dramatický osud.
Zmizel na 40 let. Pomohl ho najít americký obchodník
Po druhé světové válce musela rodina Beaufort-Spontinů odejít z Československa. A protože tušili, že by o svůj majetek mohli definitivně přijít, rozhodli se relikviář ukrýt. Poslední majitel Heinrich Beaufort ho uložil do zásypu pod podlahu kaple na bečovském zámku. A nikomu nic neřekl. Relikviář tak ležel v zemi dalších 40 let, obklopený vlhkostí, prachem a tichem.
Zlom nastal až v roce 1984. Na československou ambasádu ve Vídni tehdy přišel jistý Danny Douglas z USA. Nabízel čtvrt milionu dolarů za historickou památku, která je podle něj ukrytá kdesi v západních Čechách. O co přesně šlo, nechtěl říct. Československé úřady však rychle zbystřily a do věci zapojily kriminalisty.
Vyšetřovací tým pod vedením Františka Maryšky dal postupně dohromady několik indicií, a to velikost předmětu a jeho polohu asi 150 kilometrů od Norimberka. A nakonec i to, že by mohlo jít o relikviář ze zámku v Bečově. Začalo pátrání. A 5. listopadu 1985 detektor kovů ukázal na místo v podlaze kaple. Tam, mezi sutinami, ležel jeden z největších evropských pokladů.
Obnova trvala jedenáct let. Dnes ho najdete v Bečově
Relikviář byl po čtyřiceti letech v zemi ve velmi špatném stavu. Měl poškozené jádro, zkorodované části a potřeboval kompletní opravu. Restaurování začalo až v roce 1991 a trvalo dlouhých jedenáct let. Odborníci museli znovu objevit středověké zlatnické techniky, konzultovali postupy i s kolegy z německých Cách. Každý kus dekorace pečlivě rozebrali, očistili a vrátili zpět.
Od roku 2002 je relikviář stálou součástí expozice v bečovském zámku. Zde si ho může prohlédnout každý návštěvník. Vystaven je v tzv. Pluhovském paláci a patří mezi to nejcennější, co české památky nabízejí. Tedy hned po korunovačních klenotech.
A ještě jedna zajímavost na závěr: v roce 2021 objevili restaurátoři při čištění relikviáře tzv. ropuší kámen – ve skutečnosti zkamenělý zub pravěké ryby. Nález je zatím nejstarším potvrzeným ropuším kamenem na světě.
Zdroj: Zámek-Bečov.cz, SvatyMaur.cz, mzv.gov
