Vladivoj Tomek byl posledním popraveným protikomunistickým odbojářem. Kde skončil jeho popel, se zjistilo až v roce 2023

- Čestné pohřebiště popravených a umučených z padesátých let – třetí odboj (2021). FOTO: Michal Louč, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
- Vladivoj Tomek (* 9. června 1933 Praha – 17. listopadu 1960 Praha, Pankrácká věznice) byl skaut a odpůrce československého komunistického režimu odsouzený za… (1959). FOTO: Autorem této fotografie je neznámá osoba., Public domain, via Wikimedia Commons
- Pamětní deska připomínající popraveného Vladivoje Tomka, Dukelských hrdinů 349/15, Praha (2020). FOTO: Michal Louč, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
V prosinci 1952 si tehdy devatenáctiletý mladík všiml z okna tramvaje, že vojáci u vysílače v pražských Strašnicích nemají nabité samopaly. Jmenoval se Vladivoj Tomek a s trojicí kamarádů se rozhodl hlídku přepadnout, aby získal zbraně pro protikomunistický odboj. Přestřelku nepřežil jeden voják, ale skupina unikala pátrání ještě dalších sedm let. Tomka popravili 17. listopadu 1960 jako patrně posledního politického vězně v Československu a místo, kde komunisté zničili jeho popel, se našlo až v roce 2023.
Z gymnázia k odboji
Vladivoj Tomek se narodil v červnu 1933 v Praze. Jeho matka Růžena tehdy už byla vdovou po legionáři Janu Volfovi, a tak dala synovi své dívčí jméno. Komunistická justice ho v posudku vylíčila jako dítě, o které se otec nestaral a které vyrůstalo v neutěšených poměrech. Matka ale pobírala vdovský důchod a o syna se starala, jak mohla.
Během komunistického převratu v roce 1948 studoval na prestižním La Guardiově gymnáziu na Letné a s novým režimem se nemohl smířit. Skaut s přezdívkou Smělý nejdřív kreslil karikatury vládních představitelů a s kamarády tiskl letáky, ale brzy jim to přestalo stačit. Založili odbojovou skupinu a začali plánovat velké akce.
Když gymnázium na Letné zrušili, přešel do Truhlářské ulice. Tam chodil do třídy se synem tehdejšího generálního tajemníka komunistické strany Rudolfa Slánského. Tomek díky tomu moc dobře věděl, kde prominentní rodina bydlí, a s přáteli se bavil o možném atentátu. K tomu nakonec nedošlo a samotného Slánského popravila po vykonstruovaném procesu jeho vlastní strana. Skupina ale spřádala další plány. Chtěli vyhodit do povětří železniční viadukt, umístit výbušninu na sekretariát strany v Praze 7 a během maďarského povstání v roce 1956 uvažovali, že obsadí budovu ústředního výboru. K tomu všemu totiž potřebovali zbraně.
Střelba ve Strašnicích
Jediná akce, kterou opravdu provedli, se odehrála 16. prosince 1952 u vysílací stanice ve Strašnicích. Se třemi společníky ze skupiny, která si říkala Othello, se domluvil, že vojáky přepadnou. Nejdřív to vypadalo, že hlídka zbraně opravdu vydá, ale vojáci si to nakonec rozmysleli a začali se bránit.
Strhla se prudká přestřelka, při které padlo na straně vojáků zhruba sto sedmdesát ran. Jeden člen Tomkovy skupiny utržil zranění, na straně hlídky byli postřeleni dva muži a jeden z nich zraněním podlehl. Útočníkům se přesto podařilo zmizet a po neúspěšné akci svou činnost omezili. Následovalo rozsáhlé pátrání, ale Státní bezpečnost zůstávala dlouho bez jediné stopy.
Magnetofon a tajný soud
Tomek v letech 1953 až 1955 absolvoval základní vojenskou službu. Když se vrátil do civilu, začal se s některými bývalými společníky znovu scházet. Osudnou se jim stala chyba, která s původními plány nesouvisela. Pokusili se padělat bankovky, aby měli peníze na financování další odbojové činnosti.
V prosinci 1959 zatkla Státní bezpečnost Ladislava Balíka, jednoho z členů skupiny. Ten se při výslechu zlomil a podrobně popsal i sedm let staré přepadení vysílače. Osmnáctého prosince si vyšetřovatelé přišli pro Tomka a zatkli i zbylých pět lidí. Následovaly více než čtyři desítky výslechů. Tomek se stal prvním obžalovaným v zemi, jehož doznání si kriminalisté nahráli na magnetofonový pásek.
Vyšetřovatelé ho ve zprávě popsali jako velmi rafinovaného. Uvedli, že kvůli své nenávisti k režimu vyvíjel ze všech nejaktivnější činnost, a varovali, že kdyby dostal dlouhý trest, mohl by uprchnout. O trestu smrti pro sedmadvacetiletého mladíka souhlasně rozhodl náměstek ministra spravedlnosti v červnu 1960. O měsíc později se konal tajný soud. Vladivoj Tomek dostal absolutní trest za vraždu, pokus o vraždu, velezradu a padělání peněz, ostatní odešli s tresty od dvou a půl do pětadvaceti let.
Zničená urna s popelem
Tomek se odvolal, ale Nejvyšší soud rozsudek potvrdil a prezident Antonín Novotný žádost o milost zamítl. Ve čtvrtek 10. listopadu 1960 si odsouzený vyslechl, že trest bude vykonán ihned.
Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů z dochovaného protokolu vyčetl přesný průběh posledních minut. „Tomek byl podle dochovaného protokolu přiveden v 11:40 do suterénu budovy pankrácké věznice, kde se popravovalo. Podle protokolu soudce nařídil popravu v 11:50 hod. Kat hlásil o pět minut později, že byla vykonána,“ uvedl Blažek. Pět minut po dvanácté lékař konstatoval smrt. Tomka popravili oběšením 17. listopadu 1960 v suterénu pankrácké věznice, bylo mu 27 let.
Příbuzným úřady o popravě nikdy neřekly. Tomkovo tělo nechaly zpopelnit a urnu předaly neznámému orgánu. Dnes má Vladivoj Tomek pamětní desku na domě v ulici Dukelských hrdinů, kde žil, a v roce 2020 mu přibyl i billboard u pražského Výstaviště. Od ministerstva obrany in memoriam obdržel osvědčení účastníka odboje.
Až v roce 2023 dohledali historici Vězeňské služby v pankrácké věznici místo, kde dozorci v šedesátých letech na základě rozkazu ministra vnitra vysypali a smísili se zemí popel desítek politických vězňů, jejichž urny rodiny nedostaly. Tomkovo jméno je na seznamu 69 lidí, jejichž ostatky tam leží. Památku všech uctili v listopadu 2023 pietním aktem přímo ve věznici.
Znali jste příběh Vladivoje Tomka?
Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.
Proč zrovna takhle? Napište to do diskuze →Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné…
Další články autora (441)


