Běžná procházka dvou turistů loni v únoru na úbočí kopce Zvičina se proměnila v objev celoevropského významu. V kamenném valu narazili na schránky ukrývající zlatý poklad ze Zvičiny, který obsahoval stovky historických mincí a cenných osobních předmětů. Puncovní úřad nyní po podrobné expertize potvrdil pravost vzácného kovu. Nálezci se díky tomu spravedlivě podělí o rekordní částku přesahující jedenáct milionů korun.
Stovky mincí a osobní šperky
Unikátní soubor z Královédvorska vydal celkem 598 mincí a více než třicet dalších předmětů z devatenáctého a dvacátého století. Objevitelé vynesli na denní světlo cigaretová pouzdra, luxusní dámské šperky, pudřenku, plesovou taštičku a neobvyklý dvojdílný kapesní hřeben. Puncovní úřad v Praze podrobil zkoumání více než třicet nemincovních artefaktů, u kterých původně panovala nejistota. Výsledky testů potvrdily ryzost u všech zajištěných kusů.
Odborníci stanovili celkovou hmotnost ryzího zlata na 5230 gramů a valnou část objevu tvoří čtrnáctikarátové zlato. Zastoupené mince pocházejí primárně z francouzského území, sbírku však doplňují i ražby rakouské, uherské, belgické a osmanské. Historici naopak zaznamenali naprostou absenci československých a německých platidel. To přidává celému souboru z pohledu badatelů na mimořádné výjimečnosti.
Vyplacení historicky nejvyšší částky
Královéhradecký kraj vyplatí oběma mužům odměnu ve výši 11,7 milionu korun. Krajští radní tuto sumu již oficiálně odsouhlasili a poslední krok představuje hlasování zastupitelů. Podle zákona o památkové péči se u drahých kovů částka odvíjí od aktuální ceny materiálu na trhu.
„Protože se to týká přímo zlata, ze zákona se ohodnocuje stoprocentní částkou. Je to skutečně abnormální odměna vzhledem k velikosti pokladu,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Štěpán. Hejtman Petr Koleta doplnil, že gram zlata stál v době loňského odevzdání 2237 korun. Kdyby k podobnému nálezu došlo před deseti lety, odměna by podle něj dosahovala pouze třetinové výše.
Doposud držel celorepublikový rekord soubor stříbrných mincí objevený u Chýště na Pardubicku, za který jeho tehdejší nálezce obdržel rovné dva miliony korun. Podobnou částku si v roce 2014 rozdělili čtyři dělníci za objev Modřanského pokladu. „Za své působení v čele muzea jsem něco takového nezažil, zpravidla se k nám dostávají nálezy s odměnou v desítkách tisíc korun,“ dodal k aktuálnímu objevu ředitel hradeckého muzea Petr Grulich.
Otazníky kolem uložení do země
Nalezené schránky o celkové hmotnosti sedmi kilogramů se nacházely v zalesněném terénu kopce Zvičina. Přesné okolnosti uložení majetku na takto odlehlé místo obestírá tajemství. Odborníci díky složení mincí spolehlivě vědí pouze to, že k zakopání došlo po roce 1921. Osobnost původního vlastníka sbírky tak zůstává nadále předmětem historického zkoumání.
„Navzdory řadě schůzek s mnoha lidmi a hodinám věnovaným zkoumání se zatím žádnou z hypotéz nepodařilo spolehlivě potvrdit ani vyvrátit. Nějaké indicie existují, ale není to nic hmatatelného,“ popsal složitou práci kurátor muzea Vojtěch Brádle. Teorie pracují s možností útěku majitele před nacistickým režimem, nebo naopak s poválečnou deportací člověka německého původu. Historické předměty nyní bezpečně leží v depozitáři, kde vybrané kusy projdou citlivým zásahem restaurátorů.
Vedení Muzea východních Čech v Hradci Králové má nicméně pro letošní rok jasný cíl. Kompletní soubor zlatých šperků a mincí plánuje veřejnosti představit formou samostatné výstavy. Lidé tak poprvé uvidí masivní objev na vlastní oči v celé jeho kráse.
