Teplice se pyšní titulem nejstarších lázní ve střední Evropě a vděčí za to velmi vlivné ženě. Česká královna Judita Durynská zde ve dvanáctém století nastartovala systematickou péči o nemocné pomocí termálních pramenů. Zdejší léčivá voda od té doby přilákala miliony hostů z řad evropské aristokracie.
Zvyky z dob Římanů
O blahodárných účincích horkých bažin na Teplicku věděli lidé dávno před vznikem prvních sanatorií. Archeologové objevili na dně pramenů keltské a římské předměty včetně drobných mincí. Nemocní tehdy házeli do vody dárky jako poděkování za úspěšné uzdravení. Podobné rituály si starověcí obyvatelé osvojili od Etrusků a položili tak úplné základy místní lázeňské tradice.
Špitál pod vedením řeholnic
Zásadní obrat přinesl rok 1154. Tehdy vzdělaná panovnice a manželka Vladislava II. založila blízko pramenů klášter ženské benediktinské řehole. Odborníci předpokládají úmyslné umístění stavby do lokality plné pohanů. Křesťanská bazilika zasvěcená Janu Křtiteli měla místním obyvatelům přirozeně nahradit jejich původní uctívaná vodní božstva.
Klášterní pravidla ukládala sestrám povinnost starat se o nemohoucí. Benediktinky pro tyto účely cíleně využívaly vyvěrající termální vodu. Vznikla tak úplně první systematická lázeňská léčba ve střední Evropě s obrovským časovým náskokem před ostatními městy. Místo nahodilého koupání získala péče jasný řád a výsledky začaly lákat další návštěvníky.
Nález ztracených ostatků
Sama zakladatelka strávila ve špitále zbytek života a dožila se tehdy zcela neobvyklých osmdesáti let. Po smrti našla místo posledního odpočinku přímo v teplické románské bazilice. Profesor Emanuel Vlček v roce 2003 potvrdil pravost její nalezené lebky a sochař Libor Pisklák z ní následně vycházel při tvorbě nového památníku. Tvář jedné z nejvýznamnějších žen dvanáctého století mohou lidé vidět v Lázeňské uličce.
Cílová destinace slavných
Zprávy o úspěšné léčbě kloubů se rychle šířily za hranice českých zemí. Ve druhé dekádě patnáctého století si přijel do Teplic léčit nohu italský literát Poggio Bracciollini. Zakladatel moderního lékařství Paracelsus po desetiletém zkoumání zařadil lokalitu mezi desítku nejlepších lázní na světě. Dobové návštěvní knihy tak postupně zaplnilo přes milion jmen panovníků a příslušníků evropské smetánky.
