Před 121 lety se narodila žena, která pokořila světový rekord v nejužším pase a navždy změnila vnímání lidského těla. Ethel Grangerová stáhla svůj trup na neuvěřitelných třiatřicet centimetrů a stala se hlavní postavou vývoje evropských tělesných modifikací. Její život představuje fascinující průnik extrémní módy, odvahy a manželových tužeb.
Konec nevýrazné dívky
Ethel Mary Wilsonová vyrůstala v hrabství Cambridgeshire jako zcela obyčejná dívka. Během raného mládí nosila výhradně nevýrazné a volné šaty typické pro módu dvacátých let minulého století, která striktně diktovala potlačení ženských tvarů. Zásadní životní zlom nastal po setkání s mladým astronomem Williamem Arnoldem Grangerem, za kterého se v roce 1928 provdala. Novomanžel vnímal dobovou chlapeckou módu plochých hrudníků jako společenskou odchylku a otevřeně přiznával svou hlubokou fascinaci extrémně úzkými pasy.
Svoji ženu postupně přesvědčil k naprosté vizuální transformaci. Vyměnila neforemné oděvy za velmi vysoké podpatky, elegantní náušnice a zásadním doplňkem jejího šatníku se stal těsný korzet. Zpočátku stahovala svůj přirozený šestapadesáticentimetrový pas pouze ve volných chvílích pro manželovo osobní potěšení. Stahovací prádlo začala velmi brzy nosit neustále ve dne i v noci a extrémně tvrdá disciplína trvala celé desetiletí mezi lety 1929 a 1939.
Extrémní anatomie
Výsledkem neustálého tlaku na kosti a orgány byl nejužší zdokumentovaný obvod pasu u osoby běžného vzrůstu. Grangerová dosáhla hodnoty pouhých třiatřiceti centimetrů, čímž si zajistila trvalý zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Její finální tělesné míry se natrvalo ustálily na hodnotách devadesát jedna, třiatřicet a devadesát šest centimetrů. Podobný tělesný extrém deklarovala v minulosti pouze francouzská herečka Emile Marie Bouchandová vystupující jako Mlle Polaire. Grangerová zosobnila umělecké dílo postavené na boření konvencí.
Průkopnice modifikací
Manželovy záliby brzy překročily hranice klasického oblékání a přešly k trvalým tělesným zásahům do kůže. Po narození dcery Wilhelminy v roce 1930 se matce znatelně zvětšilo poprsí. Granger navrhl aplikaci kroužků do bradavek pro trvalé udržení nového tvaru a následně převzal roli domácího piercera. Tvář své manželky vybavil rozsáhlým množstvím kovových ozdob a britská rekordmanka získala šperky na obou stranách nosu i ve tvářích. V obličeji dominovaly vpichy typu Medusa a Labret, nosní přepážku prostupovaly hned dva masivní kroužky.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zcela nestandardní podobu dostaly uši každý boltec zdobilo dvanáct drobných otvorů. Jedenáct vpichů lemovalo vnější okraj a jeden středový piercing směřoval k vnitřní části zvukovodu. Manžel u dírky v lalůčku pravidelně rozšiřoval tkáň do takových rozměrů, až tenká kůže bez problému propouštěla denní světlo. Proces roztahování se musel definitivně zastavit na průměru osmi milimetrů kvůli hrozícímu protržení extrémně ztenčeného úseku kůže.
Zpočátku si manželé nechávali neobvyklou vizáž výhradně pro zdi svého domova a na ulici žena vše skrývala. Zásadní změna přístupu přišla po druhé světové válce, kdy manželé začali kroužky i šperky veřejně vystavovat a čerpali inspiraci z tehdejších subkulturních časopisů jako London Life. Osobní úpravy těla silně ovlivnily pozdější punkové i gotické hnutí. Radikální estetika pronikla díky návrhářům Alexandru McQueenovi a Vivienne Westwoodové do luxusní vysoké krejčoviny a italský Vogue zjevu legendy věnoval celé podzimní vydání.
