Armáda Sovětského svazu začala území Československa opouštět už během února 1990. Velitel Střední skupiny, generál Eduard Arkaďjevič Vorobjov, odletěl posledním letadlem 27. června 1991. Vše probíhalo pod kontrolou zmocněnců vlád jak ČSFR, tak Sovětského svazu, dále příslušných úřadů a zvláštních komisí. Zůstaly jen škody na majetku, životech i zdraví.
Dočasný pobyt
Posledním transportem s vojáky i technikou skončila kompletní přítomnost sovětské armády, která je velmi eufemisticky nazývána „dočasným pobytem sovětských vojsk na našem území“. Trvalo to celých 23 let.
Soubor sovětských jednotek byl na našem území umístěn po okupaci vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky dalších států, konkrétně Maďarska, Bulharska i Polska československé území opustily. Stejně tak vojáci bývalé NDR. Sověti ale zůstali, a právě smlouva o „dočasném pobytu sovětských vojsk“ z října 1968 jejich pobyt kompletně legalizovala.
Porevoluční jednání
Brzy po sametové revoluci, tedy listopadu 1989, došlo i na nutnou změnu tohoto stavu. Když Václav Havel navštívil 26. února 1990 Moskvu, byla již tam podepsána dohoda o tom, že veškeré jednotky zemi opustí. Odsun tehdy podepsali ministři zahraničních věcí Eduard Ševardnadze a Jiří Dienstbier. Dozor zajišťovala komise v čele s Michaelem Kocábem.
Řetěz vojenské techniky
Do konce června 1991 odešlo 73 500 sovětských vojáků spolu s 39 921 jejich rodinných příslušníků. Postupně je provázelo 1 220 tanků, 2 505 vozidel bojové pěchoty a obrněných transportérů. Jen munice bylo 94 824 tun, do toho 103 letadel a 175 vrtulníků.
Po posledním transportu z konce června následoval podpis protokolu o odsunu sovětských vojsk. „Myslím, že podobné události se už nebudou opakovat. Naše politické vedení přiznalo, že neměly žádné opodstatnění,“ prohlásil tehdejší velitel, generál Eduard Vorobjov, který zemí opouštěl s poledním letadlem.
Obavy na místě i v okolí
Přítomnost cizích armád prakticky všude v Československu se tak podařilo zakončit po více než dvou dekádách. Během vyjednávání měla ovšem jak Praha, tak i Západ poměrně oprávněné obavy z následné ruské reakce. Nelibě situaci nesli i řadoví vojáci. Minimálně polovina posádky tu už trvale „zakotvila“, ve své původní vlasti tak neměli ani kde bydlet.
Stav u nás?
Po odchodu celé masy jednotek i techniky začaly vycházet najevo škody. Průzkumy v letech 1990 a 1991 bez zvláštní námahy ukázaly, že Sověti se nijak neobtěžovali s dodržováním aspoň základních pravidel pro nakládání s toxickými odpady, pohonnými látkami, stejně tak municí.
Tohle všechno až neuvěřitelným způsobem zamořilo sídla i okolí stálých posádek okupační armády, stejně jako výcvikové prostory. Což nebyly jen pozemky přímo u armádních budov, ale i louky, lesy nebo vodní plochy.
Ze zaostalých nádrží nejen ralského letiště tak dlouhodobě unikal letecký benzin. Výsledkem byla několikametrová vrstva petroleje objevena pod úrovní země. A to je jen jeden střípek obrovské skládačky sovětského působení.
Zdroje: CeskaTelevize, Aktualne, Wikipedia
