Před čtyřiceti lety vytáhli kriminalisté z podlahy bečovské kaple relikviář svatého Maura. Pozlacený skvost s ostatky čtyř svatých, který se svou hodnotou řadí hned za korunovační klenoty. Příběh jeho záchrany zní jako filmový scénář. O ztracený relikviář tehdy soupeřila česká kriminálka s Američanem Dannym Douglasem.
Případ s krycím názvem Starožitnost
Psal se 5. listopad 1985, když kriminalista František Maryška se svým týmem našel pod podlahou bečovské kaple dřevěnou pozlacenou schránku s ostatky svatých Maura, Apolináře, Timoteje a Jana Křtitele. Případ nesl krycí název Starožitnost a šlo o jednu z nejzvláštnějších policejních akcí své doby. „Chyběl pachatel, oběť i trestný čin, přesto se podařilo zabránit nevyčíslitelné ztrátě,“ uvedl kriminalista pro magazín Víkend.
O rok dřív se na ambasádě ve Vídni objevil Američan Danny Douglas. Nabídl 250 tisíc dolarů za jakousi památku ukrytou kdesi v Československu, o které prý nikdo nic netuší. Policie dostala za úkol zjistit, o co jde. Po měsících pátrání, porovnávání starých knih a úředních záznamů dovedly kriminalisty stopy až na hrad Bečov. Tam 5. listopadu 1985 pomocí minohledačky relikviář skutečně objevili.
Douglas měl rodině pomoci poklad získat zpět, nakonec ale prohrál s českými detektivy. „Ptal jsem se, jestli se nezlobí, že jsem mu zkazil obchod. Řekl, že vůbec, že jsem postupoval profesionálně. Ne každý obchod vyjde,“ vzpomínal Maryška.
Poklad, který přežil čtyřicet let v hlíně
Relikviář pochází z první třetiny 13. století a vyrobili jej benediktinští zlatníci ve Florennes v Belgii. Je vysoký 65 centimetrů, měří 140 na 42 centimetrů a původně měl dubové jádro, které bylo při restaurování nahrazeno ořechem. Zdobí jej čtrnáct sošek ze zlaceného stříbra, drahokamy, antické gemy i filigránové práce.
Rod Beaufort-Spontinů jej koupil v roce 1838 a po druhé světové válce jej poslední majitel Heinrich Beaufort ukryl pod podlahu kaple, než rodina prchla z Československa. Po válce byl zámek znárodněn a o relikviáři se čtyřicet let nevědělo.
Po nálezu zamířil relikviář do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde odborníci potvrdili, že jde o památku nevyčíslitelné hodnoty. Kvůli nevhodnému uložení ve vlhké zemi bylo nutné provést náročnou obnovu, která trvala jedenáct let. Hotové dílo se vrátilo na Bečov v roce 2002, kde je vystaveno v neprůstřelné prosklené vitríně poblíž místa nálezu.
Bečovské poklady a dědictví minulosti
Současný kastelán Tomáš Wizovský přiznává, že návštěvníci často nevědí, komu v tom příběhu vlastně fandit. „Někteří drží palce Američanovi, jiní české policii. Zapomínají, že skutečné zlo tehdy představoval státní podnik Artia, který měl relikviář prodat a získat tvrdou měnu pro komunistický režim,“ uvedl Wizovský pro iDNES.cz.
Relikviář svatého Maura však není jediný poklad, který Bečov ukrývá. V kapli byly spolu s ním nalezeny i desítky lahví archivního vína. Mezi další cennosti patří briliantový diadém Eleonory Beaufort-Spontin, model hradu vyrobený vězni z Horního Slavkova nebo masivní stůl vyrobený pro Adolfa Hitlera. Bečov obklopuje i přírodní poklad, Slavkovský les. Krajina plná rašelinišť, minerálních pramenů a jeleních stád.
Zdroje: autorský text, MZV, Zámek Bečov, iDNES
