V roce 1891 vydal britský časopis The Strand Magazine povídku Skandál v Čechách, ve které detektiv Sherlock Holmes řeší případ spojený s českým králem. Spisovatel Arthur Conan Doyle její děj zasadil do roku 1888 a propojil v ní reálnou papírnu z Chebu s panovníkem, který připomínal spíše ruského atamana. O 135 let později dorazil do Prahy na výstavu o slavném detektivovi Richard Pooley, který spravuje dědictví Arthura Conana Doyla.
Panovník v těžkém astrachánu
Zápletka první povídky se slavným detektivem se točí kolem vztahu operní pěvkyně Irene Adlerové a muže, který vystupuje jako dědic českého trůnu Wilhelm Gottsreich Sigismond von Ormstein. Děj se odehrává v roce 1888. České království tehdy patřilo pod Rakousko-Uhersko a ve skutečnosti mu vládl František Josef I. Ten se ale českým králem nikdy korunovat nedal, naposledy tento krok udělal jeho předchůdce Ferdinand I. Dobrotivý. Literárnímu králi se navíc blížila svatba. Skutečný rakouský vládce se oženil už v roce 1854.
Arthur Conan Doyle přisoudil svému monarchovi podivné vzezření, které později podpořila ilustrace od umělce Sidneyho Pageta. Doyle ve své povídce popsal, že cizinec byl bohatě oblečený, ale s takovou nákladností, kterou by v Anglii pokládali téměř za nevkus. Dvojřadový kabátec měl zdobený těžkými pásy astrachánu a přes ramena nosil temně modrou pláštěnku s ohnivě rudým hedvábím, zapnutou broží se zářícím berylem. Zjev doplňovaly vysoké boty do půli stehen lemované hnědou kožešinou a maska přes lícní kosti.
Holmesolog Petr Vyhlídka upozornil, že literární král vypadal spíše jako maďarský nebo ruský vládce, a popsal ho jako operetního kozáckého atamana. Inspirací podle něj mohla být tehdejší francouzská módní vlna vyvolaná divadelní hrou podle knihy Julese Vernea Carův kurýr. Autor Sherlocka Holmese přesnost příliš neřešil a potřeboval do příběhu vložit výrazně slovanský prvek.
Papírna, která v Chebu opravdu stála
Klíčovou stopou se v případu stal dopis, který dostal detektiv na začátku příběhu. Papír, na kterém ho odesilatel napsal, pocházel z papírny v tehdejším Egeru, dnešním Chebu. Na rozdíl od románového panovníka tento podnik skutečně existoval. Historické záznamy ho dokládají už od roku 1540 a továrna vyráběla kvalitní ruční papír ze starých hadrů.
Její historie skončila zhruba třináct let po vydání britské povídky. „Měla smutný osud. V roce 1904 vyhořela, a protože tehdy už byl zájem o velmi velké množství papíru dřevitého, nemohla se v konkurenci strojově vyráběného dřevitého papíru uchytit a po vyhoření už nebyla obnovena,“ řekl další badatel Václav Vrba a dodal, že místo později zalila voda při stavbě přehrady Skalka u Chebu.
Mystifikátor Doyle
Kde přesně britský spisovatel zjistil podrobnosti o chebském papíru, není jasné. Prezident České společnosti Sherlocka Holmese Aleš Kolodrubec zmínil, že literát patřil mezi zcestovalé a učené muže. Zároveň ho přitahovala ezoterika a měl sklony k mystifikacím. Podle některých teorií mohl být autorem podvržené lebky, která měla představovat chybějící článek mezi opicí a člověkem v aféře s piltdownským člověkem. V jeho románu Ztracený svět přitom zazní věta, že kosti se dají snadno zfalšovat, když je člověk dost chytrý a má k tomu potřebné náčiní.
Spojení fiktivního detektiva s Čechami letos připomíná interaktivní výstava Sherlock Holmes v pražském obchodním domě Bílá labuť. Letos v říjnu se na ni přijel podívat i Richard Pooley ze společnosti, která spravuje Doylovo dědictví. „Skandál v Čechách patří k nejslavnějším Holmesovým případům, proto je pro mě zvlášť milé být v Praze v roce, kdy slavíme 135 let od jeho vydání,“ řekl při prohlídce.
Návštěvníci si v Praze mohou prohlédnout originální rukopisy, dobové artefakty a rekonstrukci detektivova obývacího pokoje na adrese Baker Street 221B. Výstava nabízí také řešení případu od spisovatele Daniela Stashowera, který napsal Doylův životopis, a odbornou garanci jí poskytla forenzní specialistka E. J. Wagner. Zůstane otevřená do ledna 2027.
