Kdysi jsme panikařili, když někde začalo hořet, v okolí se začal někdo prát nebo se na nás vrhl agresivní pes. Dnes mnoha lidem stačí, když vypadne Wi-Fi. Internet se zkrátka stal natolik samozřejmou a pevnou součástí našich životů, že existence doby, kdy prostě nebyl, vypadá jako z pověstí a legend. Ovlivnil všechno a také všechny. Jak to vlastně začalo?
První jiskra (1990-1992)
Těsně po revoluci se v Československu objevila první a zcela amatérská počítačová síť, tzv. FidoNet. Ta dovolovala posílání zpráv mezi jednotlivými počítači. Květen 1991 znamenal příchod EUnetu, který se však omezil na unixové systémy. První pokus s reálným internetem se odehrál v listopadu téhož roku na ČVUT, provedla ho skupinka nadšenců.
Oficiálně v síti (1992-1993)
Tím historickým momentem byl 13. únor 1992, kdy se objevila možnost internetového připojení po širokou veřejnost. Datum je tak bráno za oficiální akt připojení Československa k internetu. V březnu následujícího roku spustila univerzitní síť Cesnet, která mezi vysokými školami Česka funguje dodnes. Internet ostatně začal jako univerzitní síť, takže špičková vzdělávací a vědecká pracoviště byla vždycky první.
Internet nabírá na popularitě (1995-1998)
Během roku 1995 zmizela doména .CS a přišla .CZ. Jen o rok později vznikla platforma Neviditelný pes a dnes dominující portál Seznam.cz, klíčový hráč a tzv. malý český Google. Záhy se online projevila i první politika, protože internet začaly jako propagační nástroj používat ODS a ČSSD. Rok 1998 byl milníkem pro celý svět – zrodil se totiž Google.
Éra inovace (2001-2006)
Zpřístupnění, zrychlování, rostoucí datové objemy. S přelomem milénia přišlo ADSL připojení, které se brzy stalo běžně dostupným pro širokou veřejnost. Rozvíjela se bezdrátová Wi-Fi technologie, první mobilní operátoři nabízeli neomezené tarify.
Mobilní věk (2010-2017)
V roce 2010 se k síti připojil nadpoloviční počet domácností. Každá další technologie vylepšovala už uvedenou rychlost, neustále rostou možné datové objemy. V roce 2006 vznikl jeden z tehdy nejpopulárnějších webů na sdílení souborů, švýcarský Rapidshare. Ten dovoloval nahrávat soubory o maximální velikosti 100 MB. Česká warezová legenda Ulož.to dovolovala těsně před svým přechodem na osobní cloud cca 40 GB.
Média a přenos dat
Běžný uživatel zažil během výše zmíněné historie hlavně změny v médiích a možnostech komunikace. Nejdříve tu byly diskety, pak CD a DVD, nakonec jsme skončili u flashdisků či rovnou posílání zásilek po síti. Tuto službu si vyžádal rostoucí objem dat, který provází zvyšování kvality audia, obrazu i videa.
Nejdelší kariéru zažily diskety „3,5“ o velikosti 1,44 MB. Ještě dnes možná někdo doma najde toto médium, stále je možné koupit příslušnou USB mechaniku.
Maily a „kecálkové“
Vývoj komunikace zažil nevyhnutelně skutečně každý uživatel počítače, posléze i telefonů. Maily byla, jsou a nepochybně i nadále budou základem oficiální i soukromé komunikace online. Později k nim přibyly chatovací nástroje včetně legendárního ICQ (I Seek You neboli Hledám tě). Ruku na srdce, kdo v duchu zaslechl ikonické „zamečení O-Ou“ přijaté zprávy?
Zdaleka nejoblíbenější aplikace měla alternativy jako Mirandu nebo Trillian, chatování komunikace v reálném čase přetrvala jako standard. Střídavě se jen stává součástí větších celků (Messenger jako původní součást Facebooku), či naopak odděluje (opět Messenger jako samostatná stránka i aplikace).
Co bude dál
Zatímco první připojení k internetu v Česku působilo jako tichý experiment pár nadšenců, dnes je online úplně každý – od dětí po seniory, od domácností po státní úřady. Co začalo jako pípající modem a disketa s kapacitou menší než jedna fotka z dnešního telefonu, se proměnilo v nepřetržitý tok dat, bez něhož se neobejde práce, komunikace ani zábava.
A i když nostalgicky vzpomínáme na „O-Ou“ z ICQ, rychlost, s jakou se internet a hlavně umělá inteligence vyvíjí, dává jasně najevo, že to největší kliknutí teprve přijde. Internet se dál zrychluje, chytřejší algoritmy nám servírují informace dřív, než je stihneme hledat, a fyzická realita se mísí s tou virtuální – mluvíme o metaverzu, o rozšířené realitě i o světě bez obrazovek, kde bude online vše kolem nás.
A možná, že jednou se na dnešní Wi-Fi budeme dívat stejně pobaveně, jako dnes koukáme na vytáčené připojení. Jedno je ale jisté: offline už nebudeme nikdy.
Zdroje: Wikipedia, iDnes, UVT, Cesnet
