V Česku existuje téměř tisícovka objektů, které lze charakterizovat jako hrady. Při tomto slově se snad komukoli vybaví Karlštejn, Křivoklát, Pernštejn či další. Je s nimi obvykle spojena spousta pověstí od zjevujících se přízraků po skryté poklady. A pak je tu jeden, který se proslavil jako možná brána do pekla a vězení pro něco uvnitř. Co všechno skrývá Houska?
Na první pohled
Housku najdete v českých Blaticích a coby památka vítá neustále nové návštěvníky. Z běžného turistického pohledu je to prostě čtverec budov s nádvořím, kde lze za pěkného počasí strávit příjemné odpoledne a udělat si několik fotek. Jenže při dalším zkoumání vyjdou najevo mnohé podivnosti. A to jak pověsti, tak paradoxy stavby samotné.
Kdo to postavil a proč tady?
Místně najdete Housku uprostřed hlubokých hvozdů Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Historici si dodnes nejsou jisti přesným stářím hradu ani stavitelem. Ještě horší je to s důvodem stavby. Způsob realizace totiž odporuje všem důvodům, ze kterých se hrady u nás i jinde kdy stavěly. Doplňují to střílny, které jsou obráceny dovnitř, ne k útoku ven.
Dle dosavadních předpokladů měla Houska vzniknout dříve než královský hrad Bezděz, který je kousek od ní. Ten střežil obchodní stezky, současně měl bránit rozpínavosti sousedících Ronovců a Markvarticů. Mohlo možná jít o správní centrum, pro to ale nikde nejsou důkazy.
Vězení pro něco dole
Při podrobnějším průzkumu architektury a celkového nastavení stavby se už nejednomu badateli zježily vlasy. Ne, že by se musel nutně setkat s přízrakem černého mnicha. Ale došlo mu, že ten hrad neměl udržet vetřelce vně, ale zabránit v útěku něčemu uvnitř. Nestojí u ničeho, co by měl chránit, bez dostupné vody se nehodí k bydlení.
Houska postupně prošla i úpravami, nejviditelnější jsou renesanční. Tehdy se pracovalo i v kapli, která ale do roku 1928 není nikde oficiálně uvedena. V ní jsou krásné středověké malby, například ikonický souboj archanděla Michaela a ďáblem.
Tři brány do pekla
To je jeden z důvodů, proč je Houska běžně popisována jako brána do pekla. Údajně totiž stojí přímo nad skalní propastí do podsvětí. A aby se zlo nedostalo na tento svět, byl nad ní postaven právě mohutný hrad se čtyřmi věžemi. Ty dnes už neexistují, střílny mířící dovnitř komplexu najdete.
Houska má krýt celkem tři brány pekel, jednu v suché hradní studni, druhou v kapli, atypicky umístěné v pravém zadním křídle. Za třetí je pokládána puklina ve skále, kam se kdysi díval i Karel Hynek Mácha. Náš nejznámější básník se ve 30. letech 19. století rozhodl budovu prozkoumat a přespat v ní.
Dle jeho tvrzení ho v noci vzbudily podivné zvuky. Zapálil pochodeň a vydal se po jejich stopě. Došel až k puklině, kde mu zhasl oheň a setkal se s ďábly s ohnivýma očima. Bránu má hrad ostatně už v názvu. Houska je odvozeno od keltského Goska, což je opravdu brána.
Rejdiště přízraků
Pro záhadology a milovníky tajemna je Houska otevřenou hostinou. Mnoho lidí se tu mělo setkat s tajemnými postavami, záhadnými zvuky a obecně velmi nepříjemnými pocity. Negativní energie hlásily i senzibilové, stejně jako běžní návštěvníci. Někomu se udělá nevolno hned po vstupu do kaple.
V noci se tu má zjevovat postava v mnišské kápi. Už tak děsivým zkazkám přispělo i to, že tu nacisté ukládali okultní literaturu včetně židovských a zednářských spisů. Hrad totiž plánovali jako místo pro plození zástupců árijské rasy.
Zdroje: Dotyk, SvitavskyDenik, Dlubal, HradHouska
.jpg){kind=link}