Pitva Marie Terezie odhalila, že život prožila s nefunkčním orgánem

Byla tvrdohlavá, vytrvalá a měla velké ambice. Marie Terezie, jediná vládnoucí žena na českém trůně, se narodila v roce 1717. Vládla čtyřicet let a porodila 16 dětí. Přesto ji dohnalo tělo. Zemřela v 63 letech na zápal plic a až pitva ukázala, proč měla celý život potíže s dechem.

REKLAMA

Vládkyně, která se narodila jako outsider

Jako žena to měla těžké už od začátku. V habsburské monarchii se trůn předával mužům. Marie Terezie ale získala vzdělání, mocné spojence a s podporou svého otce nakonec opravdu nastoupila na trůn. V roce 1740 se stala hlavou rozsáhlé říše. Vládla neústupně, udělala řadu reforem, posílila postavení státu i katolické víry. Do historie se zapsala jako silná, ale i velmi náročná panovnice.

Život měla naplněný nejen politikou, ale i rodinou. Vdala se z lásky a se svým mužem Františkem Štěpánem Lotrinským měla šestnáct dětí. Mnoho z nich dosáhlo významných postavení – mezi nimi třeba císař Josef II. nebo francouzská královna Marie Antoinetta. Dva potomky ale ztratila už v dětství, oba na neštovice.

Láska, smutek a nemoci

Smrt dětí Marii Terezii poznamenala, ale nic ji nezasáhlo tolik jako náhlá smrt manžela. František zemřel v roce 1765 při oslavě svatby jejich syna Leopolda. Zkolaboval a zemřel v náručí dalšího syna. Císařovna se z toho nikdy nevzpamatovala. Přestala nosit barvy, celý život pak chodila jen v černém. Přestěhovala se do ponuré ložnice obložené šedým hedvábím. Zde pak trávila většinu dní. Sama napsala, že už ani neví, kdo je, a že žije bez citu a bez rozumu.

V té době už trpěla nadváhou, měla vysoký tlak, potíže s chůzí a silné astma. Navíc přibývaly problémy s pamětí a ztrácela jistotu ve svých rozhodnutích. Její syn Leopold ji při návštěvě ve Vídni popsal jako velmi těžkopádnou a smutnou ženu, která už nevychází a je stále zadýchaná. Sama ale stále do všeho mluvila a jen těžko se smiřovala s tím, že její syn Josef má jiné představy o vládnutí než ona.

Až pitva ukázala, že žila s nefunkčním orgánem

V listopadu 1780 se Marie Terezie nachladila během podzimního lovu. Dostala vysoké horečky, dusila se a její stav se rychle zhoršil. Lékař Josef Störk 24. listopadu oznámil rodině, že je to vážné. O čtyři dny později přijala poslední pomazání a 29. listopadu ve vídeňském Hofburgu zemřela. Na sobě měla župan svého zesnulého muže. U postele stáli její nejbližší.

Až pitva ukázala, že měla celý život nefunkční jednu plíci. Byla to vada, o které nikdo nevěděl. Právě proto se tolik zadýchávala a byla náchylná k plicním infekcím. Nakonec podlehla zápalu plic, který by jinak možná přežila.

Pochována je v kapucínské kryptě ve Vídni, vedle Františka Štěpána. V její modlitební knize našli po smrti lístek s přesně spočítanou délkou manželství. Stálo tam 29 let, 6 měsíců a 6 dní.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (historyofroyalwomen, dotyk, habsburger, britannica, historyextra).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jana Novotná
Jana Novotná
Jsem mladá blogerka, co se věnuje historii, lifestylu a světu celebrit. Baví mě sledovat, co je zrovna trendy porovnávat s minulostí, a sdílet to s ostatními, ať už jde o nové módní kousky, nebo novinky z červeného koberce. Psaní se věnuji od roku 2021 jako freelancerka.

Další články
Související

Mniši odmítali honosné dubové truhly. Staletá těla zde odolávají rozkladu díky důmyslnému větrání

Kapucínská hrobka v Brně ukrývá fascinující podívanou. Důmyslný systém větrání zachoval těla mnichů po staletí v neporušeném stavu bez použití jakékoliv chemie.

Na soše svatého Václava pracoval sochař desítky let. Tvář na pražské soše ve skutečnosti patří úplně jinému muži

Slavný pražský pomník svatého Václava nenese skutečnou tvář českého knížete. Sochař Josef Václav Myslbek využil jako předlohu obličej svého kolegy.

Na štítu šumavského kostela se znovu objevuje ženská tvář. Místo inspirovalo Erbena ke Svatební košili

Kostel svaté Máří Magdaleny ve Velharticích a přilehlý hřbitov inspirovaly Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile ze známé sbírky Kytice.

Dnešní Václavské náměstí lemovaly přízemní domky se zahradami. Václav IV. na Hradě bydlet odmítal

Středověká Praha zažila pod taktovkou Lucemburků nebývalý rozkvět. Vznešená gotická architektura tehdy ostře kontrastovala s velmi drsným životem v podhradí.

Španělskou královnu zradili její úplně nejbližší příbuzní. Kvůli touze po moci strávila většinu života ve vězení

Kastilská panovnice doplatila na slepou lásku k manželovi i ambice svého otce. Zbytek života strávila v přísné izolaci za zdmi chladného hradu.

Jantarová komnata dodnes patří k největším záhadám války. O jejím osudu koluje celá řada legend

Originální Jantarová komnata zdobila Kateřinský palác od 18. století. Během války ji rozebrali nacisté a cenné obložení následně zmizelo beze stopy.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA