V říjnu roku 1993 odjela babička třicetileté invalidní důchodkyně do nedalekého města. Vnučce výslovně připomněla, aby se zamkla a nikomu neotvírala. Žena přesto pustila do bytu sedmnáctiletého souseda, který rodině občas za drobný obnos pomáhal se dřevem. Kriminální případ z Broumovska skončil odcizením hotovosti a smrtí oběti s mnoha bodnými ranami.
Osudné dopoledne v činžovním domě
Třicetiletá Eva žila se svou babičkou, které byla soudně svěřena do péče, v činžovním domě na Broumovsku. Dům s opadanou omítkou působil zvenčí poněkud zanedbaně, samotný byt v prvním patře byl ale útulný a pečlivě uklizený. Většinu času trávily invalidní důchodkyně a její opatrovnice samy. Žena se po setmění ven nevydávala a k cizím lidem se chovala spíše nedůvěřivě. Když v říjnu roku 1993 odjížděla její babička do sousedního města, vnučce radila, aby se bezpečně zamkla a s nikým se nebavila.
O dvě hodiny později se babička vrátila domů. Svoji vnučku našla ležet mrtvou na zemi v ložnici. Zasahující kriminalisté na místě činu objevili krevní stopy, které svědčily o značné intenzitě útoku. Lékař zjistil mnoho bodných a bodnořezných ran a policisté si všimli, že pachatel zakryl oběti obličej kusem látky.
Do bytu se nedostal násilím. Vyšetřovatelé z toho vyvodili, že žena svého vraha s největší pravděpodobností znala a sama mu otevřela dveře. Technik na místě zajistil otisky prstů a další stopy nezbytné pro budoucí usvědčení pachatele.
Nůž schovaný za kalhotami
Policie při prověřování sousedů zjistila, že v jednom z bytů ve stejném domě žila rozvedená matka se čtyřmi dětmi. Nejstarší sedmnáctiletý syn Zdeněk obyvatelkám bytu v prvním patře občas vypomáhal. Za cigarety nebo malé peněžní částky jim zryl zahrádku nebo nařezal dříví. Mladík sice pracoval v lese, v zaměstnání se ale příliš neukazoval. Z pěti měsíců odpracoval přibližně třetinu a osudného dopoledne se rozhodl, že do práce opět nepůjde.
Místo toho si koupil rybízové víno. Během popíjení si z okna všiml, že starší žena z prvního patra někam odjíždí. Protože neměl peníze, rozhodl se, že si je půjde nahoru k sousedce vypůjčit. Využil toho, že zůstala v bytě sama. Její babička by ho totiž s takovým požadavkem zřejmě ihned odmítla. Mladík zazvonil a Eva ho pozvala dál. V kuchyni společně poslouchali hudbu až do chvíle, kdy se návštěvník rozhodl přikročit k žádosti o hotovost. Ze stolu sebral nůž, schoval si ho za kalhoty a šel za ženou do ložnice.
Útok kuchyňskou vidličkou
Obyvatelka bytu vysypala z peněženky pouze drobné mince a řekla mu, že víc nemá. Útočník tušil, že to není pravda a začal na ženu naléhat. Když zjistil, že žádné další peníze nedostane, bodl ji. V útoku nožem pokračoval i poté, co žena křičela o pomoc a upadla na podlahu. Mladík se následně vrátil do kuchyně, kde zakrvácenou zbraň omyl.
Z vedlejší místnosti ale uviděl, že se těžce zraněná žena snaží přidržet postele a pokouší se vstát. V afektu popadl kovovou vidličku, vrátil se do ložnice a útok dokonal. Pohled na svou oběť psychicky neunesl a tvář jí zakryl látkou. Před opuštěním bytu odcizil z její peněženky částku 2500 korun.
Zadržení na cestě za strýcem
Pachatel na svobodě dlouho nezůstal. Kriminalisté ho zadrželi ještě týž den ve vlaku. Cestoval do Hradce Králové, kde měl v úmyslu navštívit svého strýce. Policii se ke svému činu podrobně doznal. Jeho výpověď přesně odpovídala zajištěným stopám z místa činu i výpovědím svědků z okolí.
Mladík se následně musel podrobit psychiatrickému a psychologickému vyšetření. Odborníci potvrdili, že požití alkoholu snížilo jeho ovládací schopnosti, ale pouze nepodstatně. Jeho rozpoznávací schopnosti zůstaly zachovány a za vraždu tak nesl plnou odpovědnost.
Soud vyhodnotil zločin jako předem naplánovaný, přihlédl k mladistvému věku pachatele i k jeho doznání. Zdeněk odešel od soudu s trestem odnětí svobody v délce sedmi a půl roku, který si měl odpykat ve věznici pro mladistvé.
